Kontakt

Máte-li jakýkoli dotaz, pište na mail: jirihornek@gmail.com nebo pomocí formuláře níže. Děkuji.        

Pižmoň severní zimní

Tak jsem dostal ve žhavém létě ke krutě zimním fotkám. Už jsem udělal galerii zimních krajinek norské přírody (zde) a teď přidám i hlavní hvězdu, za kterou jsme jeli. Pižmoň severní (Ovibos moschatus) je taková kozokráva. Vypadá jako kráva, ale má blíže ke kozám. Byť s hmotností až 450 kg by mu leckterá koza mohla závidět. […]

Z cesty na sever

Už dlouho jsem nezpracoval na web žádnou fotografii. Je to tím, že jsem neměl čas. KLASICKÁ VÝMLUVA. A hloupost. Čas by byl, ale jsem prostě líný. Takže teď jsem se odhodlal a protože je venku vedro k padnutí, zvolil jsem fotky sněhové.   Ochlazení přišlo v Norsku, kam jsme se kamarádem vypravili na pižmoně. Kdo […]

Pták roku 2017

Vítězem této pomyslné soutěže se pro letošek stává: datel černý (Dryocopus martius). Je to největší evropský šplhavec, jeho velikost je skoro půlmetrová. Takže pořádný pták. A nelze jej s žádným jiným zaměnit. Černý pták s červeným čírem. Samečci jej mají výraznější. A přesto často unikne pozornosti. Ale jeho výtvory v lese jsou nepřehlédnutelné. Sami se můžete […]

Až se zima zeptá …

co jsem dělal v létě? Zkoušel jsem něco nafotit. Na zoneramu jsem uložil výsledek letního snažení za období od června do září…    

Interesantní webové kamery

Máte-li zájem nahlédnout do soukromí několika druhů ptáků, pak právě pro vás jsou tyto holandské webovky.  Ještě jedny stránky s kamerami, tentokrát estonské.    

Krajina italských Alp

Jak jsem v předchozím článku slíbil, vracím se zpět s fotkami z prodlouženého víkendu v Itálii, tentokrát z krajinářského hlediska. Kozorožci byli sice hlavní cíle výletu, ale na impozantní štíty hor jsem se těšil neméně. Byť předpověď neslibovala žádné dramatické reje mraků na obloze či údolí zahalená mlhou, rozhodně mi to nebralo dobrou náladu. Počasí […]

Itálie - Gran Paradiso

Na skok za kozorožci

Během posledního říjnového víkendu jsem byl s dalšími třemi fotografy v Itálii. Byla to vlastně velmi rychlá akce, neboť ve středu jsem se o možnosti fotovýletu za kozorožci do italských Alp dozvěděl a v pátek jsme jeli. Vzhledem k tomu, že jsem v Alpách už nebyl mnoho let, tak jsem se neskutečně těšil. Kozorožci měli být vlastně takovým bonbónkem, třešničkou na dortu. Aspoň pro mě. A nakonec i byli. Organizátory byli Jiří Hřebíček a Ondřej Prosický, kteří v oblasti už byli a naplaveninami jsme byli já a Michal Mašík. Předpověď byla „příznivá“ – mělo být hodně slunečno. I bylo.

Itálie – Gran Paradiso

Mám rád túry s batohem  po horách a i když mě Ondra upozorňoval na velkou fyzickou náročnost prvního výstupu a doporučoval co nejlehčí fotografické vybavení, já si vzal to nejtěžší, co mám. Jiné totiž nemám. Výšlap z údolí od zaparkovaného auta do chaty, která je sice také v údolí, ale o dobrých tisíc výškových metrů blíže k obloze, byl skutečně zážitek. Vyrazili jsme časně zrána, kdy slunce ještě příjemně hřálo a po 200 metrech jsme uviděli lišku. V místní botanické zahradě. Vůbec si z nás nedělala těžkou hlavu a protože my měli techniku uvnitř  těžkých batohů, tak se to obešlo bez focení. Na druhé straně cesty se po louce proháněla ještě liška druhá. Inu, Itálie. Po několika hodinách, litrech potu a litrech vypité vody jsme konečně dorazili do údolí. Čekala nás tu jedna otevřená místnost ve veliké chatě, hejnko kavčat žlutozobých před chatou a stádečka kamzíků okolo chaty. Kozorožci nikde.

kavče žlutozobé

kavče žlutozobé

Po pauze na rozdýchání  jsme se rozdělili na dvě party a vyrazili hledat rohatce. My s Jirkou jsme toho dne nebyli „úspěšní“, neboť kozorožci byli úplně jinde než my dva. Zato Ondra s Michalem natrefili na stádečko o osmi kusech. Zatímco se úspěšnější věnovali kozorožcům, my se vrhli na kamzíky. Ti byli různě tolerantní, osamělí jedinci byli většinou přístupnější, a rodinky si držely odstup podstatně větší. I tak jsme něco vyfotili.

2014-10-25_14.06.06

kamzík horský – alpský

2014-10-25_16.45.12_2

kamzík horský – alpský

 
kamzík horský - alpský

kamzík horský – alpský

kamzík horský - alpský

kamzík horský – alpský

Itálie - Gran Paradiso

Itálie – Gran Paradiso

                         

Večer jsme zjistili, že nespíme v chatě sami, společnost nám dělal mladý francouzský pár, který zde nocoval již od předešlého dne. Druhý den ráno jsme vstali ještě za hluboké tmy a šli pokoušet štěstí s hvězdnou oblohou. Východ slunce nám připravil nádherné představení, ostatně jako vždy, zvěčnil jsem kamzíka na pozadí stoupající mlhy prozářené ranními paprsky a poté jsme již šplhali k výšinám, kde byli včera kozorožci. A dneska nebyli. Tedy oni byli, ještě výš a naprosto nepřístupně, celý den pak na nás shlíželi pěkně zvysoka.

kamzík horský - alpský

kamzík horský – alpský

2014-10-26_11.27.40

kozorožci – Itálie – Gran Paradiso

kozorožci - Itálie - Grand Paradiso

kozorožci – Itálie – Gran Paradiso

kozorožci - Itálie - Grand Paradiso

kozorožci – Itálie – Gran Paradiso

 

Nu což, sestoupili jsme zpět k chatě a cvičili se na kamzících.

kamzík horský - alpský

kamzík horský – alpský

kamzík horský - alpský

kamzík horský – alpský

 
kamzík horský - alpský

kamzík horský – alpský

 

Nastal poslední večer v chatě, Francouzi nás opustili a my osiřeli. Vstali jsme ještě dříve než předešlé noci a o to déle se věnovali pohybům hvězd. Během svítání jsme vystoupali až na hranici trav a čekali na kozorožce. Nakonec se objevili. Byť už bylo celkem ostré světlo, něco jsem nafotit musel, když už jsem se k nim doskotačil. Zvířata o jsou vcelku klidná, lidí nedbající, takže na focení nic náročného. Jenom ten terén.

kozorožec horský

kozorožec horský

kozorožec horský

kozorožec horský – hlava rodiny

kozorožec horský

kozorožec horský

kozorožec horský

kozorožec horský

Italské Grand Paradiso

Kozorožec horský

kozorožec horský

kozorožec horský

kozorožec horský

kozorožec horský – skotačící

kozorožec horský

kozorožec horský

kozorožec horský

kozorožec horský

 

Tím jsme se s kozorožci rozloučili, zabalili svých pět švestek a sestoupali zpět k autu. Samozřejmě se s námi rozloučila i liška v botanické zahradě. Po návštěvě místního Café u parkoviště jsme vyrazili na cestu domů. Co dodat. Dík spolucestovatelům. Bylo to pěkné a vrátil bych se hned. Fotky krajinek dodám. Věřím.

Delta Dunaje

Do dunajské delty jsem byl lákán vlastně několik let. Pořád se mi  do termínu konání klínily „důležitější“ věci, až konečně v roce 2013 to vyšlo. Díky Liborovi Votočkovi, který do oblasti jezdí už mnoho let i několikrát ročně, jsem se i já mohl kochat neuvěřitelně pestrou paletou přírodních krás Rumunska. Náš výlet jsme rozdělili původně na dvě části – suchou a mokrou, ale nakonec ještě přibyla třetí, cesta. Nějaké fotky jsou už v galeriích a teď i pár opeřenců z vodního světa. Ještě mám dluh u opeřenců ze suché části. Snad na to nezapomenu…