Mám tím na mysli roční období. Zima končí a jaro začíná. V mém pojetí začíná jaro příletem jeřábů popelavých a kutáním nory u ledňáčků. A protože jsem zimní krajině věnoval  minulý příspěvek, tak teď zavítám mezi živé tvory.  Výhodou zimy (pro fotografa) je snazší přilákání zvěře na místo, které jsme si zvolili. Nevýhodou je krátký den, málo slunečního svitu, menší druhové bohatství zvířat a v neposlední řadě “krutý” mráz (jeden týden v roce).

Nejprve tedy ryze zimní fotky. Během asi těch pěti dnů, kdy za celou zimu něco nasněžilo i v nížinách, se začala na krmišti objevovat káňata. Nejprve po jednom …

zimní host     později se osmělili a bylo jich tam pěkná sešlost.         Ještě na sněhu se objevili u krmítka i jiní zpěváčci.       Bez sněhu si na zemi konečně mohli hledat potravu i strnadi,     jedna z nejběžnějších návštěvnic – sýkorka modřinka,     či bodlákový specialista – stehlík obecný     a big 3 zahradního krmítka.   Na keřích či stromech s různými plody lze se setkat s nejpestřejším drozdem – kvíčalou, útočí ve velkých hejnech a ozobou, co se dá. A co jde dovnitř, musí i ven … A že byla zima skoupá na sníh i na horách, je vidět na tomto snímku z 22. února. Na kopcích po sněhu ni vidu ni slechu.    

Následující zvířata jsou vlastně celoroční hosté  a dobře dokumentují začátek něčeho nového. Jedná se zubry vypuštěné do přírody, byť ohrazené plotem, u Benátek n. J. Jejich úkol je pomoci obnovit krajinu stepního charakteru a pomoci k návratu dalším druhům. Jedná se o projekt o.p.s. Česká krajina, další část zvířat je pak u Milovic, včetně praturů a divokých exmoorských koní.

    Živé jsou i květiny a podsněžník občas vyroste i pod sněhem. Letos to bylo bez sněhu.     O něco později se objeví další bílá krasotinka – sasanka.     Tohoto drobného umělce spíše uslyšíte než uvidíte. V malém těle mocný hlas. Doslova. Střízlík.   Probuzená ropucha nestačí valit oči.    

V Japonsku mají pro své národní ptáky jeřáby mandžuské zvláštní název – tančó – což prý znamená něco jako směs  krásy, elegance, štěstí. Naši evropští jeřábi za  těmi japonskými rozhodně nezaostávají. Když jsou tu tančó, začíná mi jaro. Na youtube jsem dal krátké video.

  A druhým určujícím bodem je budování hnízdní nory ledňáčků. Samička se činila a tak nora je hotová, včil už se čeká, co z toho vzejde. Tak nashle na jaře.