pi\u017emoni na kopci<\/p><\/div>\r\n\r\nSlib jsem si splnil v leto\u0161n\u00edm roce a m\u00e1lem jsem zase odjel s pr\u00e1zdnou. Mohu mluvit o velik\u00e9m \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee je Honza na\u0161el hned r\u00e1no po p\u0159\u00edjezdu, nebo\u0165 v dal\u0161\u00ed dny jsme m\u00e1lem nena\u0161li ani jeden druh\u00e9ho. Po\u010das\u00ed bylo skvostn\u00e9, seversk\u00e9. Prvn\u00ed r\u00e1no kr\u00e1sn\u011b slune\u010dno, z vrcholu kopce jsme dalekohledem p\u00e1trali po \u0161ir\u00fdch pl\u00e1n\u00edch, obl\u00fdch kopc\u00edch a nekone\u010dn\u00fdch \u00fadol\u00edch v nad\u011bji, \u017ee tam n\u011bkde budou.\r\n\r\n
sv\u00edt\u00e1n\u00ed<\/p><\/div>\r\n\r\n \r\n\r\n
\u00fadol\u00ed v Dovrefjell<\/p><\/div>\r\n\r\n \r\n\r\nAle najd\u011bte sk\u00e1lu mezi sk\u00e1lami. Tak toti\u017e pi\u017emo\u0148 z d\u00e1lky vypad\u00e1. Jenom kdy\u017e se sk\u00e1la pohne, je nad\u011bje. Pohnula se. A n\u011bkolik skal se pomalu h\u00fdbalo. Radostn\u011b sko\u010dili jsme do sn\u011b\u017enic, zap\u0159\u00e1hli se do san\u00ed nalo\u017een\u00fdch na t\u0159\u00eddenn\u00ed bivak v pustin\u011b a vyrazili. Po \u010dtvrt hodin\u011b jsem cht\u011bl v\u0161echno zahodit a rozb\u00edt. D\u011btsk\u00e9 san\u011b nejsou vhodn\u00fdm expedi\u010dn\u00edm prost\u0159edkem.\r\n\r\n
d\u011btsk\u00e9 san\u011b nejsou vhodn\u00fdm expedi\u010dn\u00edm prost\u0159edkem<\/p><\/div>\r\n\r\nZa n\u011bkolik hodin zoufal\u00e9 d\u0159iny jsme urazili sotva 5 kilometr\u016f a rezignovan\u011b hledali m\u00edsto, kde zabivakujeme. Na\u0161li jsme je za kamenem. V\u0161e jsme nechali na m\u00edst\u011b a jenom s fo\u0165\u00e1kem a stativem jsme vyrazili do kopc\u016f. Oni pi\u017emoni skute\u010dn\u011b byli na kopc\u00edch. Bohu\u017eel po n\u011bkolika hodin\u00e1ch jsme si v\u016fbec nebyli jist\u00ed, \u017ee tam na n\u00e1s od r\u00e1na \u010dekaj\u00ed. Odpoledne jsme vystoupali na vrchol a pi\u017emoni nikde. \u0160\u00edlen\u00e9. Do toho se zatahuje a za\u010d\u00edn\u00e1 sn\u011b\u017eit. Zved\u00e1 se v\u00edtr. Dalekohledem objevujeme skupinu na dal\u0161\u00edm kopci za dal\u0161\u00edm \u00fadol\u00edm. D\u011bs, cesta na cel\u00fd den. Je\u0161t\u011b v posledn\u00edm z\u00e1chv\u011bvu zoufalstv\u00ed pokra\u010dujeme k jednomu z vrchol\u016f kousek od n\u00e1s. A pak mi Honza ukazuje. Jsou tam !!! \u00a0Do krve se n\u00e1m vyplavil adrenalin a r\u00e1zem je \u00fanava zapomenuta. Te\u010f u\u017e je jenom nevypla\u0161it. Jsme od nich celkem daleko, ale u\u017e o n\u00e1s v\u011bd\u00ed. Zkou\u0161\u00edm fotit z ruky, ale je to n\u011bjak\u00e9 divn\u00e9, m\u00e1m zaml\u017een\u00fd hled\u00e1\u010dek a ost\u0159en\u00ed se n\u011bjak nechyt\u00e1. P\u0159ikl\u00e1d\u00e1m to tomu, \u017ee jsem zpocen\u00fd a technika se na t\u011ble orosila. Chv\u00edli \u010dek\u00e1m, ale nezlep\u0161ilo se to.\r\n\r\n
Marn\u011b jsem si l\u00e1mal hlavu, jak to, \u017ee m\u00e1m po\u0159\u00e1d zaml\u017een\u00fd hled\u00e1\u010dek a \u0161patn\u011b to ost\u0159\u00ed. Pamatujte si, nasn\u011b\u017e\u00ed-li do slune\u010dn\u00ed clony objektivu a na sklo, je v hled\u00e1\u010dku mlha a blb\u011b to ost\u0159\u00ed.<\/p><\/div>\r\n\r\n \r\n\r\nPomalu se \u0161oul\u00e1me k pi\u017emo\u0148\u016fm o trochu bl\u00ed\u017ee. Zakl\u00e1d\u00e1m fo\u0165\u00e1k na stativ, docela se pronese, a kouk\u00e1m na \u010do\u010dku. Je pln\u00e1 sn\u011bhu. Hodn\u011b hudruju a zkou\u0161\u00edm to o\u010distit. U\u017e je to lep\u0161\u00ed a j\u00e1 u\u017e si d\u00e1v\u00e1m pozor. Na\u0161t\u011bst\u00ed jsou pi\u017emoni tolerantn\u00ed a klidn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata. Tr\u00e1v\u00edme s nimi n\u011bjak\u00fd \u010das, kdy za nimi putujeme vzh\u016fru a\u017e k vrcholk\u016fm kopc\u016f. Co\u017e je do v\u00fd\u0161ky t\u00e9m\u011b\u0159 1800 m n. m. Sn\u011b\u017e\u00ed tu vodorovn\u011b, jak\u00fd je v\u00edtr. Ob\u010das vykoukne slunce a pak zas b\u00edlo. Nev\u00edm jak dlouho fot\u00edm, ale kdy\u017e u\u017e se mi t\u011blo neovladateln\u011b t\u0159ese a zuby drkotaj\u00ed, usuzujeme, \u017ee je \u010das n\u00e1vratu. Mus\u00edme si je\u0161t\u011b postavit stan a hlavn\u011b naj\u00edt m\u00edsto, kde jsme nechali v\u011bci. Po\u010das\u00ed n\u00e1m ukazuje svou pravou severskou tv\u00e1\u0159. \u0160\u00edlen\u00fd v\u00edtr n\u00e1m rve slova z \u00fast, zat\u00e1hlo se a je opravdu zima.\r\n\r\n \r\n\r\n
prav\u00e1 zima<\/p><\/div>\r\n\r\nVr\u00e1tili jsme se do \u00fadol\u00ed a na\u0161li jsme i na\u0161e v\u011bci. U\u017e byly z\u010d\u00e1sti zav\u00e1t\u00e9 sn\u011bhem, ale v\u00edtr byl siln\u00fd a sn\u00edh se na nich neudr\u017eel, pouze se kolem utvo\u0159ily z\u00e1v\u011bje. Dalekohledem jsme je\u0161t\u011b vid\u011bli na jin\u00e9m svahu st\u00e1do sob\u016f. A t\u00edm vlastn\u011b skon\u010dilo na\u0161e pozorov\u00e1n\u00ed, nebo\u0165 v noci v\u00edtr je\u0161t\u011b zes\u00edlil, p\u0159ihnaly se mraky a dal\u0161\u00ed dny jsme u\u017e nem\u011bli \u0161anci n\u011bco vid\u011bt. T\u0159i dny jsme \u00a0nevid\u011bli d\u00e1l ne\u017e 200 metr\u016f. Tak\u017ee jsme m\u011bli sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed vybr\u00e1no hned prvn\u00ed den. Ale st\u00e1lo to zato. \u00a0V\u00edce fotografi\u00ed jsem vlo\u017eil na Zoneramu – klikn\u011bte<\/a>.\r\n\r\n