Jiří Hornek

PF 2020

Jirka — Thu, 26 Dec 2019 14:20:29 +0000

Hodně štěstí a radosti v novém roce.

Hodně štěstí a radosti v novém roce 2020.

Tetřev hlušec ze spáleniště – vlastně ještě ne

Jirka — Sun, 14 Jul 2019 19:44:44 +0000

tetřívek obecný

Od poslední zahraniční cesty za fotografií uplynul už nějaký pátek a zase nějakou dobu potrvá, než vyrazím do světa a tak si udělám vzpomínku nějakou tou fotkou a povídáním. Jeli jsme do Švédska primárně na tetřevy, ale nebránili jsme se ničemu. Měli jsme koupený lístek na trajekt, domluvené ubytování na tři noci u tetřevů a to bylo vše. Termín, který jsme nakonec zvolili (neměli jsme moc na výběr) se nakonec ukázal jako docela dobrý, neboť počasí bylo aprílové, takže jsme si užili sluníčka, deště i sněžení, což bylo super (pro mě). Naše cesta vedla z Trelleborgu do středního Švédska, ale po cestě jsme se dohodli, že se podíváme až do Laponska, do městečka Jokkmokk, které má být takovým centrem švédských Sámů. A to je daleko. Až za polárním kruhem. Čas jsme měli a tak jsme jeli, proč ne. Doufali jsme, že uvidíme losy, soby a dost možná i Sámy. Zvolili jsme cestu přes Stockholm a podél pobřeží na sever. Až do Jokkmokku jsme neviděli nic z toho. Tak jsme pár dní brouzdali kolem a náramně si to užili. Spali jsme pod stanem, venku sněžilo, nikde ani človíček, jenom sama příroda kolem. Na začátku května je v téhle oblasti už slušně vidět kolem 1. hodiny ráno a až do 23. hodiny večer, takže slušný den. Ale hlavně v lesích je neskutečné množství tetřívků a tetřevů. Na tetřevy jsme bohužel dorazili pozdě (jak jsme zjistili o pár dní později a několik set km jižněji), ale tetřívci jeli plné pecky. Objevit tokaniště za takové koncentrace ptáků bylo otázkou pár hodin. Na zamrzlém jezeře tokalo snad 40 kohoutků, naprosto úžasné. Dva dny jsme věnovali tetřívkům, což nakonec byla fotograficky nejbohatší část výpravy, a jeli jsme zpátky na jih. Tentokrát jsme zvolili cestu středem Švédska, což se ukázalo jako dobrá volba, neboť jsme konečně viděli živé soby a dokonce i losy, ne jenom na značkách. Těch tam je asi víc než losů. V kempu Angra nás mělo čekat, nebo jsme si to mysleli, fantastické tetřeví namlouvání. To se bohužel nekonalo, ale zase jsme se umyli, vysprchovali, kluci se vyspali jako lidi v postelích a fantasticky jsme se najedli. A tom zase příště… Teď už jenom nějaké fotky, víc jich zase dávám na Zoneramu.

svítání nad tokaništěm

sob polární

los evropský

Za tetřevem do Švédska

Jirka — Sun, 12 May 2019 20:45:16 +0000

Krátká ochutnávka z jarní cesty do Švédska, kam jsme odjeli na konci dubna. V plánu bylo střední Švédsko, kde jsme v kempu Angra měli objednané ubytování na tři noci. Nakonec jsme dojeli až za polární kruh, stavili se u kamaráda v Norsku a byli přijati na slovenské ambasádě v Oslo. Více povídání a fotek příště….

tetřev hlušec – v toku

na borovici

na padlém kmenu v severském lese

tetřívek obecný za polárním kruhem

největší bojovníci na zamrzlém jezeře

orlovec říční hnízdil na stromě u cesty

Faerské ostrovy v černé a bílé

Jirka — Fri, 01 Mar 2019 08:39:55 +0000

Postupem času doháním resty, resp. se marně snažím, aby se mi jich nekupilo čím dál víc. Jedním z nich jsou Faerské ostrovy. Materiálu je mnoho, času málo. Ale zkusil jsem vyvolat pár fotek do černobíla, ať ten web není moc barevný. A dolehla na mne nostalgie, hned bych se tam na pár dní vrátil a něco nafotil jinak nebo se podíval jinam či zůstal někde déle. Ale to mám vždycky, takže nic nového. Fotky jsem jako obvykle uložil na zoneramu….

Terej bílý. Jsou to elegantní ptáci s téměř dvoumetrovým rozpětím křídel. A mají zajímavý způsob lovu. Jako střely padají střemhlav do vody.

Saal Digital – Alu-Dibond Butlerfinish

Jirka — Fri, 28 Dec 2018 09:07:27 +0000

Fotografie patří na papír, nebo aspoň na zeď. Proto si občas nějaké nechám vytisknout. Občas někde objeví zajímavá nabídka na nějaké slevy, popř. možnosti vyzkoušení různých tisků od různých firem. Tentokrát jsem narazil na nabídku od Saal Digital a vzhledem k tomu, že jsem už jsem si u této firmy několik obrázků a kalendářů nechal dělat, byl jsem spokojený (zejména s obrázky, kalendáře si raději nechám dělat jinde), tak jsem se rozhodl vyzkoušet tisk na hliníkovou desku. Obrázek jsem nahrál přes program, který mám už stažený v počítači (ale jde to i on-line bez nutnosti stahování programu), vybral rozměr tisku a hlavně materiál, na nějž se má tisknout. Jednalo se o Alu-Dibond Butlerfinish® o rozměru 50×40 cm se standardním závěsným systémem. A čekal jsem. U minulých objednávek mi obrázky dorazily běh 3 – 4 dnů, tentokrát to trvalo 10 dní, ale byly mezi tím Vánoce, o termínu jsem byl informován ihned po odeslání objednávky. Stav můžete sledovat přes odkaz. Obrázek dorazil v uvedený den samozřejmě perfektně zabalený.

Po vybalení jsem byl nejprve lehce zklamaný. Nějak se mi to nelíbilo. Barvy byly takové nevýrazné. Ale jak jsem obrázek vytáhl na pořádné světlo, hned to bylo o něčem jiném. Pod různými úhly obrázek najednou ožil, hlavní motiv vystupoval z obrázku do popředí a byla radost se na to dívat. Co mě ale nemile překvapilo, bylo zjištění, že na některých místech není vůbec barva a je zde pouze čistý podklad, tedy leštěný hliník. Je to v místech, kde jsou vysoké hodnoty světel (v červeném kanálu až přepal). Z blízka to působí divně, z větší vzdálenosti a při různých úhlech pohledu je to naopak zajímavé. Je to ale má chyba ve zvolení materiálu, neboť na stránkách v popisu materiálu je psáno, že světlé barvy a bílá se netisknou….

Dalším aspektem tohoto typu materiálu je jeho povrchová struktura. Vykartáčovaný hliníkový povrch má svou vlastní strukturu, která se nehodí na úplně všechny druhy fotografie. Asi to bude velmi slušet černobílé fotce, ale na jemné detaily to asi moc není. Je to takový mechanický šum.

Jinak mechanické zpracování je perfektní, obrázek je lehoučký, systém standardního zavěšení je jednoduchý, dvě nalepovací oka a dva silikonové bobky.

Celkové mé hodnocení vyznívá pozitivně, byť jsem asi zvolil na daný typ materiálu nevhodný motiv, tak při správném úhlu pohledu vypadá obraz nádherně a dokážu si představit, jak černobílé nebo vysoce kontrastní fotografie musí působit nádherně.

Saal Digital Alu-Dibond Butlerfinish®

místa bez tisku, struktura povrchu leštěný hliník

závěsný systém

PF 2019

Jirka — Tue, 25 Dec 2018 11:24:42 +0000

Vše nejlepší v novém roce, ať se nám daří tak, jak si zasloužíme. A předsevzetí? Jsou splněná ta loňská? Myslím, že stačí plnit ta loňská…

Faerské ostrovy – přehlížený poklad

Jirka — Tue, 28 Aug 2018 04:33:11 +0000

S kamarádem jsme se dlouho dohadovali, že pojedeme na Island. Tak dlouho jsme se rozhodovali, až jsme tam nejeli. A udělali dobře. Dali jsme na doporučení a vyrazili na Faerské ostrovy. Jsou to celkem malé ostrovy na půli cesty mezi Dánskem a Islandem a trajekt na Island zde má mezipřistání. Rozhodli jsme se na pobyt v délce 10 dní (ono není moc na výběr, když chcete jet trajektem, buď 3 dny nebo 10 a pak ještě více). Někdo tvrdí, že stačí ty 3 dny. Stačí, pokud to vezmete šup sem a šup tam. Ale když se chcete trošku projít, podívat i na jiná místa, tak 10 dní nestačí (nakonec jsme všechno nestihli).

Přijíždíme na Faery. Svítá.

V první části jsem vložil celkový souhrn fotek, v dalších dílech se pokusím vrátit podrobněji na některá místa. I když nám počasí moc nepřálo, resp. pršelo celkem hodně, podle místního poskytovatele ubytování to bylo i na jejich poměry dost, tak to bylo úžasné a já si to nádherně užil. Fotky jsou na Zoneramě.

Kdo to má, vodopád u stanu.

Pták roku 2018

Jirka — Sat, 24 Feb 2018 13:45:13 +0000

I letos ČSO vyhlásila Ptáka roku. Datla, indikátora zdravého lesa, vystřídala sovička – sýček obecný (Athene noctua), jenž je indikátorem zdravé polní krajiny. A protože sýček mizí, a to celkem rychle, je vidět, že naše polní krajina zdravá není. Bohužel. Dříve skutečně běžná sova je dnes velkou vzácností. Z monitoringu posledních let je zřejmé, že v ČR zbývá něco málo přes 100 párů sýčků, resp. volajících samečků. Vlastně se udržel jenom na rozhraní Středočeského a Ústeckého kraje, na jižní Moravě a v při troše dobré vůle i ve východních Čechách. A přitom náprava by nebyla až tak složitá. V současné době probíhá záchranný program pro sýčka (kdo chce, může na něj přispět třeba penězi nebo i noční vycházkou a posloucháním, jestli se někde sýček neozývá), který si klade za cíl, mimo jiné, zvýšit osvětu mezi zemědělci a i mezi veřejností. Tak podpořme dobrou myšlenku i skutkem. Kdo má facebook, může se spojit pro nejaktuálnější informace…. Pár obrázků sýčka z Teplic jsem vložil na Zoneramu… Kdo chcete vidět zajímavý filmový dokument o naší přírodě v místech, kde přírodu nikdo nehledá, můžete zajít od letošního března do kin na film Planeta Česko. Je tam i ten sýček….

V Rumunsku je sýček ještě běžný pták na pastvinách.

PF 2018

Jirka — Sun, 24 Dec 2017 09:41:21 +0000

Rok se s rokem sešel a bude tu už 18. rok nového tisíciletí. Ať se všem daří lépe než v roce předchozím a kdyby náhodou jste měli potřebu udělat nějaký dobrý skutek, můžete pomoci přírodě. Třeba dárcovstvím (což je nejjednodušší forma). Projektů, které naší pomoc potřebují, je celá řada.

a řada dalších. Stačí jenom chtít. Je to naše země….

Jaro s tetřívky

Jirka — Wed, 29 Nov 2017 16:52:55 +0000

V podzimním splínu jsem si při redukci archivu a mezi kocháním a mazáním fotek připomněl jarní tok tetřívků. Jezdím se na něj dívat již více než deset let a za tu dobu jsem v Krušných horách objevil několik tokanišť. Četnost kohoutků je velmi kolísavá, jeden rok je situace příznivá a objeví se třeba 6 i více kohoutků a další rok s bídou dva tři. Celkově mám pocit, že jejich stav je velmi neutěšený. Doby hojnosti jsou asi pryč. Je to dáno paradoxně i zlepšujícím se stavem Krušných hor, neboť tetřívkovi vyhovovalo emisní bezlesí s porostem břízy a jívy na podmáčených otevřených plochách. S tím, jak se plochy zalesňují a stromy dorůstají, ztrácí i tetřívek svůj hlavní biotop.

v plné kráse toká

Samozřejmě příčin úbytku bude více a bude to jejich souběh, smutným faktem je, že se to děje. Lesy ČR se snaží prý jejich stavy zachovat a provádějí “managmentová” opatření k jejich záchraně, otázka je, zda-li to povede ke správnému cíli. Mnoho lidského snažení vede do p…, špatným směrem. Zatím jsou.

boj

Tetřívek je skutečný “černý rytíř”. Tok začíná již v březnu a trvá někdy až do června. A kdo viděl, jak se kohoutci dokážou rubat, musí sklonit hlavu před jejich vytrvalostí. Na tokaniště, což obvykle bývá louka, mýtina nebo cesta, prostě místo, kde mají kohoutci dobrý přehled o okolí, přilétají ptáci ještě za hluboké tmy. Takže v březnu před šestou a v květnu už před čtvrtou. Jejich přítomnost prozradí typický zvuk, zvaný pšoukání (skutečně zní jako pššššš) a pleskání křídel, jak ptáci vyskakují nad terén.

poskakování

Pak následuje bublání, které zní jak voda v potoce. Po rozednění se otevře pohled na krásné divadlo, kdy ptáci rozeseti o louce jako černé drahokamy, se předvádějí v plné nádheře. Jejich černé peří odráží slunce a objevují se odstíny modré, hnědé, černé a vše v kontrastu s bílým peřím na podocasních krovkách a sytě rudými naběhlými poušky na hlavě. Představení končí třeba až kolem 11. hodiny dopoledne, nejsou-li ptáci rušeni.

na drnu to lépe vynikne

A odpoledne zas. Pšoukání, bublání, skákání, létání a hlavně urputné boje. Není proto divu, že někteří kohoutci to skutečně odskáčou….

a opět se bojuje

jsou to skuteční rytíři, jdou do toho na krev

O jejich urputnosti, vytrvalosti a touze svědčí i to, že je nezastaví žádné počasí. Tokají za tmy, slunce, deště i na sněhu. O odměnou jsou jim krátké chvilky se samičkou a předání genů. Velká škoda, že tito bojovníci mizí z naší přírody…. Více fotek – klik na Zoneramu.