Pták roku – Jiří Hornek

Saal Digital – Alu-Dibond Butlerfinish

Jirka — Fri, 28 Dec 2018 09:07:27 +0000

Fotografie patří na papír, nebo aspoň na zeď. Proto si občas nějaké nechám vytisknout. Občas někde objeví zajímavá nabídka na nějaké slevy, popř. možnosti vyzkoušení různých tisků od různých firem. Tentokrát jsem narazil na nabídku od Saal Digital a vzhledem k tomu, že jsem už jsem si u této firmy několik obrázků a kalendářů nechal dělat, byl jsem spokojený (zejména s obrázky, kalendáře si raději nechám dělat jinde), tak jsem se rozhodl vyzkoušet tisk na hliníkovou desku. Obrázek jsem nahrál přes program, který mám už stažený v počítači (ale jde to i on-line bez nutnosti stahování programu), vybral rozměr tisku a hlavně materiál, na nějž se má tisknout. Jednalo se o Alu-Dibond Butlerfinish® o rozměru 50×40 cm se standardním závěsným systémem. A čekal jsem. U minulých objednávek mi obrázky dorazily běh 3 – 4 dnů, tentokrát to trvalo 10 dní, ale byly mezi tím Vánoce, o termínu jsem byl informován ihned po odeslání objednávky. Stav můžete sledovat přes odkaz. Obrázek dorazil v uvedený den samozřejmě perfektně zabalený.

Po vybalení jsem byl nejprve lehce zklamaný. Nějak se mi to nelíbilo. Barvy byly takové nevýrazné. Ale jak jsem obrázek vytáhl na pořádné světlo, hned to bylo o něčem jiném. Pod různými úhly obrázek najednou ožil, hlavní motiv vystupoval z obrázku do popředí a byla radost se na to dívat. Co mě ale nemile překvapilo, bylo zjištění, že na některých místech není vůbec barva a je zde pouze čistý podklad, tedy leštěný hliník. Je to v místech, kde jsou vysoké hodnoty světel (v červeném kanálu až přepal). Z blízka to působí divně, z větší vzdálenosti a při různých úhlech pohledu je to naopak zajímavé. Je to ale má chyba ve zvolení materiálu, neboť na stránkách v popisu materiálu je psáno, že světlé barvy a bílá se netisknou….

Dalším aspektem tohoto typu materiálu je jeho povrchová struktura. Vykartáčovaný hliníkový povrch má svou vlastní strukturu, která se nehodí na úplně všechny druhy fotografie. Asi to bude velmi slušet černobílé fotce, ale na jemné detaily to asi moc není. Je to takový mechanický šum.

Jinak mechanické zpracování je perfektní, obrázek je lehoučký, systém standardního zavěšení je jednoduchý, dvě nalepovací oka a dva silikonové bobky.

Celkové mé hodnocení vyznívá pozitivně, byť jsem asi zvolil na daný typ materiálu nevhodný motiv, tak při správném úhlu pohledu vypadá obraz nádherně a dokážu si představit, jak černobílé nebo vysoce kontrastní fotografie musí působit nádherně.

Saal Digital Alu-Dibond Butlerfinish®

místa bez tisku, struktura povrchu leštěný hliník

závěsný systém

Pták roku 2018

Jirka — Sat, 24 Feb 2018 13:45:13 +0000

I letos ČSO vyhlásila Ptáka roku. Datla, indikátora zdravého lesa, vystřídala sovička – sýček obecný (Athene noctua), jenž je indikátorem zdravé polní krajiny. A protože sýček mizí, a to celkem rychle, je vidět, že naše polní krajina zdravá není. Bohužel. Dříve skutečně běžná sova je dnes velkou vzácností. Z monitoringu posledních let je zřejmé, že v ČR zbývá něco málo přes 100 párů sýčků, resp. volajících samečků. Vlastně se udržel jenom na rozhraní Středočeského a Ústeckého kraje, na jižní Moravě a v při troše dobré vůle i ve východních Čechách. A přitom náprava by nebyla až tak složitá. V současné době probíhá záchranný program pro sýčka (kdo chce, může na něj přispět třeba penězi nebo i noční vycházkou a posloucháním, jestli se někde sýček neozývá), který si klade za cíl, mimo jiné, zvýšit osvětu mezi zemědělci a i mezi veřejností. Tak podpořme dobrou myšlenku i skutkem. Kdo má facebook, může se spojit pro nejaktuálnější informace…. Pár obrázků sýčka z Teplic jsem vložil na Zoneramu… Kdo chcete vidět zajímavý filmový dokument o naší přírodě v místech, kde přírodu nikdo nehledá, můžete zajít od letošního března do kin na film Planeta Česko. Je tam i ten sýček….

V Rumunsku je sýček ještě běžný pták na pastvinách.

Pták roku 2017

Jirka — Fri, 03 Mar 2017 07:03:15 +0000

Vítězem této pomyslné soutěže se pro letošek stává:

na pařezu

**datel černý (Dryocopus martius).**

Je to největší evropský šplhavec, jeho velikost je skoro půlmetrová. Takže pořádný pták. A nelze jej s žádným jiným zaměnit. Černý pták s červeným čírem. Samečci jej mají výraznější. A přesto často unikne pozornosti. Ale jeho výtvory v lese jsou nepřehlédnutelné.

Sami se můžete zapojit do projektu České ornitologické společnosti o hlášení výskytu datla. Každý záznam se počítá, a byť není datel u nás bezprostředně ohroženým druhem, jeho ochrana přispívá k ochraně dalším, méně výrazných druhů.

v zimě

boj o pařez

u hnízda

u spižírny

při úderu

pobytové znaky

ještě jedno video:

Návrat o rok

Jirka — Tue, 19 Apr 2016 11:36:52 +0000

Vzhledem k restu, který jsem loni vytvořil, vracím se o rok zpět k akci Pták roku, vyhlašovanou ornitologickou společností. V roce 2015 se tímto zájmovým druhem stala malá potápka černokrká (Podiceps nigricollis). Je to vlastně nepůvodní druh, imigrant, který se rozšířil do Evropy v 19. století z Ruska a Ukrajiny. Byly doby, kdy jich bylo na každém rybníku několik párů, ale dnes už ne. Kam se ty čerchmantky schovaly? Neschovaly, vymřely. Společně se svými soudruhy na hnízdištích, racky chechtavými (Chroicocephalus ridibundus), neustály krmné šílenství rybářů v honbě za kapry – čuníky, a mrtvé vody plné “živin” opustily. Proto máme hodně kaprů, ale málo čisté vody v rybnících. A málo potápek.

schovaná za rákosím

kolem si plave

v páru

Co to tam je?

cudná

přísný pohled

Bylo by škoda přijít o tyto krásné ptáky, neboť jsou ozdobou našich rybníků a v neposlední řadě i dobrými indikátory čistých vod.

Pták roku je tu zas

Jirka — Mon, 07 Mar 2016 16:43:57 +0000

Jako každý rok i letos vyhlásila ČSO svého Ptáka roku. Loni, koukám, jsem zaspal, nic k tématu nenapsal, a přitom se jím loni stala krásná potápka – potápka černokrká (Podiceps nigricollis), jež, stejně jako sýček, stala se černým svědomím pro naše hospodaření s přírodním bohatstvím. Ještě v 80. letech jich bylo pomalu na každém rybníce několik párů a společně s racky chechtavými tvořili barevný kontrast – černá a bílá. Dnes abys pohledal jak racky, tím spíše i potápky.

pták roku 2015

V letošní roce se ČSO vydala jinou cestou a jako ptáka roku zvolila naopak široce rozšířenou červenku obecnou (Erithacus rubecula). Je to také druh, který se lidské společnosti nebojí a v zimě jí můžete zahlédnout téměř u každého krmítka. Snad červenku nepotká osud dříve hojných a dnes převzácných.

i v dešti se ukáže

je tam cosi k zobání

červenka obecná (Erithacus rubecula) – pták roku 2016

Břehule říční – pták roku 2013

Jirka — Sun, 02 Nov 2014 18:18:15 +0000

Naše nejmenší vlaštovka se dočkala uznání. Stala se ptákem roku 2013. A plným právem. Vždyť v dnešní době může velmi dobře charakterizovat soužití ptáka s člověkem. Za časů, kdy člověk ještě nebyl hlavním tvůrcem krajiny, spoléhaly břehule na přírodu. Ale dnes už na přírodu spoléhat nemůžou. Jejich hlavní hnízdiště, kolmé písčité stěny a břehy se v přírodě už vlastně přirozeně nevyskytují. A tak osidlují pískovny, náspy, umělé stěny a jiné lidmi tvořené stěny. Bez těchto stěn by nebyly. Takže díky za pískovny.

Čáp bílý a čáp černý – ptáci roku 2014

Jirka — Sun, 02 Nov 2014 18:17:15 +0000

Letos byli ČSO vyhlášení hned dva ptáci roku – černý a bílý čáp. Černý poprvé a bílý podruhé, zároveň je to poprvé, co byl zvolen jeden druh podruhé. A pro tento druh dokonce vytvořili samostatnou stránku, takže kdyby vás to zajímalo, tady je odkaz. Sám jsem zjistil, že nemám moc fotek těchto ptačích cestovatelů a tak se mám na co zaměřit