Všechny články – Jiří Hornek

Tetřev hlušec ze spáleniště – vlastně ještě ne

Jirka — Sun, 14 Jul 2019 19:44:44 +0000

tetřívek obecný

Od poslední zahraniční cesty za fotografií uplynul už nějaký pátek a zase nějakou dobu potrvá, než vyrazím do světa a tak si udělám vzpomínku nějakou tou fotkou a povídáním. Jeli jsme do Švédska primárně na tetřevy, ale nebránili jsme se ničemu. Měli jsme koupený lístek na trajekt, domluvené ubytování na tři noci u tetřevů a to bylo vše. Termín, který jsme nakonec zvolili (neměli jsme moc na výběr) se nakonec ukázal jako docela dobrý, neboť počasí bylo aprílové, takže jsme si užili sluníčka, deště i sněžení, což bylo super (pro mě). Naše cesta vedla z Trelleborgu do středního Švédska, ale po cestě jsme se dohodli, že se podíváme až do Laponska, do městečka Jokkmokk, které má být takovým centrem švédských Sámů. A to je daleko. Až za polárním kruhem. Čas jsme měli a tak jsme jeli, proč ne. Doufali jsme, že uvidíme losy, soby a dost možná i Sámy. Zvolili jsme cestu přes Stockholm a podél pobřeží na sever. Až do Jokkmokku jsme neviděli nic z toho. Tak jsme pár dní brouzdali kolem a náramně si to užili. Spali jsme pod stanem, venku sněžilo, nikde ani človíček, jenom sama příroda kolem. Na začátku května je v téhle oblasti už slušně vidět kolem 1. hodiny ráno a až do 23. hodiny večer, takže slušný den. Ale hlavně v lesích je neskutečné množství tetřívků a tetřevů. Na tetřevy jsme bohužel dorazili pozdě (jak jsme zjistili o pár dní později a několik set km jižněji), ale tetřívci jeli plné pecky. Objevit tokaniště za takové koncentrace ptáků bylo otázkou pár hodin. Na zamrzlém jezeře tokalo snad 40 kohoutků, naprosto úžasné. Dva dny jsme věnovali tetřívkům, což nakonec byla fotograficky nejbohatší část výpravy, a jeli jsme zpátky na jih. Tentokrát jsme zvolili cestu středem Švédska, což se ukázalo jako dobrá volba, neboť jsme konečně viděli živé soby a dokonce i losy, ne jenom na značkách. Těch tam je asi víc než losů. V kempu Angra nás mělo čekat, nebo jsme si to mysleli, fantastické tetřeví namlouvání. To se bohužel nekonalo, ale zase jsme se umyli, vysprchovali, kluci se vyspali jako lidi v postelích a fantasticky jsme se najedli. A tom zase příště… Teď už jenom nějaké fotky, víc jich zase dávám na Zoneramu.

svítání nad tokaništěm

sob polární

los evropský

Faerské ostrovy v černé a bílé

Jirka — Fri, 01 Mar 2019 08:39:55 +0000

Postupem času doháním resty, resp. se marně snažím, aby se mi jich nekupilo čím dál víc. Jedním z nich jsou Faerské ostrovy. Materiálu je mnoho, času málo. Ale zkusil jsem vyvolat pár fotek do černobíla, ať ten web není moc barevný. A dolehla na mne nostalgie, hned bych se tam na pár dní vrátil a něco nafotil jinak nebo se podíval jinam či zůstal někde déle. Ale to mám vždycky, takže nic nového. Fotky jsem jako obvykle uložil na zoneramu….

Terej bílý. Jsou to elegantní ptáci s téměř dvoumetrovým rozpětím křídel. A mají zajímavý způsob lovu. Jako střely padají střemhlav do vody.

Saal Digital – Alu-Dibond Butlerfinish

Jirka — Fri, 28 Dec 2018 09:07:27 +0000

Fotografie patří na papír, nebo aspoň na zeď. Proto si občas nějaké nechám vytisknout. Občas někde objeví zajímavá nabídka na nějaké slevy, popř. možnosti vyzkoušení různých tisků od různých firem. Tentokrát jsem narazil na nabídku od Saal Digital a vzhledem k tomu, že jsem už jsem si u této firmy několik obrázků a kalendářů nechal dělat, byl jsem spokojený (zejména s obrázky, kalendáře si raději nechám dělat jinde), tak jsem se rozhodl vyzkoušet tisk na hliníkovou desku. Obrázek jsem nahrál přes program, který mám už stažený v počítači (ale jde to i on-line bez nutnosti stahování programu), vybral rozměr tisku a hlavně materiál, na nějž se má tisknout. Jednalo se o Alu-Dibond Butlerfinish® o rozměru 50×40 cm se standardním závěsným systémem. A čekal jsem. U minulých objednávek mi obrázky dorazily běh 3 – 4 dnů, tentokrát to trvalo 10 dní, ale byly mezi tím Vánoce, o termínu jsem byl informován ihned po odeslání objednávky. Stav můžete sledovat přes odkaz. Obrázek dorazil v uvedený den samozřejmě perfektně zabalený.

Po vybalení jsem byl nejprve lehce zklamaný. Nějak se mi to nelíbilo. Barvy byly takové nevýrazné. Ale jak jsem obrázek vytáhl na pořádné světlo, hned to bylo o něčem jiném. Pod různými úhly obrázek najednou ožil, hlavní motiv vystupoval z obrázku do popředí a byla radost se na to dívat. Co mě ale nemile překvapilo, bylo zjištění, že na některých místech není vůbec barva a je zde pouze čistý podklad, tedy leštěný hliník. Je to v místech, kde jsou vysoké hodnoty světel (v červeném kanálu až přepal). Z blízka to působí divně, z větší vzdálenosti a při různých úhlech pohledu je to naopak zajímavé. Je to ale má chyba ve zvolení materiálu, neboť na stránkách v popisu materiálu je psáno, že světlé barvy a bílá se netisknou….

Dalším aspektem tohoto typu materiálu je jeho povrchová struktura. Vykartáčovaný hliníkový povrch má svou vlastní strukturu, která se nehodí na úplně všechny druhy fotografie. Asi to bude velmi slušet černobílé fotce, ale na jemné detaily to asi moc není. Je to takový mechanický šum.

Jinak mechanické zpracování je perfektní, obrázek je lehoučký, systém standardního zavěšení je jednoduchý, dvě nalepovací oka a dva silikonové bobky.

Celkové mé hodnocení vyznívá pozitivně, byť jsem asi zvolil na daný typ materiálu nevhodný motiv, tak při správném úhlu pohledu vypadá obraz nádherně a dokážu si představit, jak černobílé nebo vysoce kontrastní fotografie musí působit nádherně.

Saal Digital Alu-Dibond Butlerfinish®

místa bez tisku, struktura povrchu leštěný hliník

závěsný systém

PF 2019

Jirka — Tue, 25 Dec 2018 11:24:42 +0000

Vše nejlepší v novém roce, ať se nám daří tak, jak si zasloužíme. A předsevzetí? Jsou splněná ta loňská? Myslím, že stačí plnit ta loňská…

Z cesty na sever

Jirka — Mon, 19 Jun 2017 18:06:55 +0000

Už dlouho jsem nezpracoval na web žádnou fotografii. Je to tím, že jsem neměl čas. KLASICKÁ VÝMLUVA. A hloupost. Čas by byl, ale jsem prostě líný. Takže teď jsem se odhodlal a protože je venku vedro k padnutí, zvolil jsem fotky sněhové.

Pro představu, jak je krajina monumentální. Vlevo silnice E6 do Oppdalu.

Ochlazení přišlo v Norsku, kam jsme se kamarádem vypravili na pižmoně. Kdo neznáte pižmoně, to jsou vám tvorové z doby ledové. Vypadají jako hodně chlupaté krávy, ale příbuzní jsou spíše s kozami. Ale o nich až příště (ještě to nemám zpracované). Původně jsme chtěli vyrazit již v únoru, ale různé životní kotrmelce nás posunuli do března. Už to vypadalo, že nebude nikde žádný sníh, ale NP Dovrefjell nezklamal. Sníh byl, mráz byl a vítr byl. Ideální kombinace. Ještě jeden nejistý bod byl a to moje auto. Má už nějaký pátek odslouženo, pojistit pro případ poruchy mi jej také odmítli, že prý je staré, sprosťáci. Co by za krásných 18 let dala nejedna žena. Najeto přes 470 t. km, takže trochu obava. Musím smeknout. Dalo to bez zaváhání. Inu, staré dobré Německo.

Osamělý jezdec. VW T4

Takže jak bylo? Krásně. Krajina nezapomenutelná, počasí báječné, s kamarádem legrace. Další z zážitků, které si člověk uchová v mysli na celý život. Samozřejmě, že ne vše bylo ideální. Tak například naše transportní saně. Takovou hloupost jsem už dlouho nevymyslel. Na první mé zimní cestě jsem táhl podomácku vyrobenou bednu na lyžích. Těžká byla jako pižmoň a to jsem si pošpačkoval. Na druhou výpravu jsem mazaně zvolil sáňky pro děti. A to byla veliká, veliká chyba. Ze špačkování jsem přešel až k hrubým urážkám a fyzickému násilí. Takže příště zvolím profesionální výbavu. Nebo nikam nepojedu. To spíš. Už jsem se narajzoval dost, doma budu … V cizině se nám smáli, kde máme k saním psy? My jsem byli psi. Ale na to budeme rozhodně vzpomínat. A takových zážitků je na cestách požehnaně. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. A abych nezapomněl, tady je odkaz na fotky – stačí kliknout. Přeji příjemné ochlazení.

Až se zima zeptá …

Jirka — Wed, 11 Jan 2017 18:28:59 +0000

co jsem dělal v létě? Zkoušel jsem něco nafotit. Na zoneramu jsem uložil výsledek letního snažení za období od června do září…

Tři kříže u Mariánských Lázní

[contact-form-7]

Jaro 2016

Jirka — Sat, 15 Oct 2016 11:04:21 +0000

Upravil jsem pár fotek z jarní fotosezóny 2016 a výsledek je možné vidět na tomto odkazu na Zoneramě.

záplava barev

Pták roku je tu zas

Jirka — Mon, 07 Mar 2016 16:43:57 +0000

Jako každý rok i letos vyhlásila ČSO svého Ptáka roku. Loni, koukám, jsem zaspal, nic k tématu nenapsal, a přitom se jím loni stala krásná potápka – potápka černokrká (Podiceps nigricollis), jež, stejně jako sýček, stala se černým svědomím pro naše hospodaření s přírodním bohatstvím. Ještě v 80. letech jich bylo pomalu na každém rybníce několik párů a společně s racky chechtavými tvořili barevný kontrast – černá a bílá. Dnes abys pohledal jak racky, tím spíše i potápky.

pták roku 2015

V letošní roce se ČSO vydala jinou cestou a jako ptáka roku zvolila naopak široce rozšířenou červenku obecnou (Erithacus rubecula). Je to také druh, který se lidské společnosti nebojí a v zimě jí můžete zahlédnout téměř u každého krmítka. Snad červenku nepotká osud dříve hojných a dnes převzácných.

i v dešti se ukáže

je tam cosi k zobání

červenka obecná (Erithacus rubecula) – pták roku 2016

Sýček – poslední Mohykáni

Jirka — Mon, 07 Mar 2016 16:16:58 +0000

V letošním roce probíhá druhé sčítání (a poslední) sýčků. V loňském roce se ozývalo jenom 58 samců v rámci celé České republiky, což je alarmující a smutné. Ukazuje to náš vztah ke krajině a přírodě, neboť sýček býval naší nejhojnější sovou. Přitom sýček je k lidem velmi tolerantní, v současné době vlastně žije jenom v okolí měst či přímo uvnitř měst, např. Teplice, Ústí n. Labem. Jestli máte zájem udělat si noční vycházku a zkusit si “nahoukat” posledního Mohykána, zkuste si stáhnout hlas sýčka a přečíst návod, jak na to na stránkách o sýčkovi nebo na facebooku sýčka.

samice ze sídliště

jeden rumunský

junior na stromě

nekoukej na mě

nejsem tady

Co to je za lidi se psy?

Nové galerie

Jirka — Wed, 23 Dec 2015 18:53:56 +0000

Do Zoneramy jsem přidal dvě galerie fotek ze ZOO – jednu barevnou a jednu černobílou verzi. V ZOO moc nefotím, nějak to pro mě postrádá ten náboj, ale rád tam chodím (i když do té pražské moc ne, je tam skoro vždy narváno). A protože poslední dny bylo venku tak, jak bylo, tj. ošklivo, zabrouzdal jsem po archívu a zkusmo upravil nějaké fotky. Jsou pořízeny různými těly – od úplných začátků s tělem Nikon D70 a objektivem Nikon AF 70-300/3.5-5.6 až po dnešní D3s a AFS II 500/4. Fotky můžete shlédnout na Zonerama – viz vpravo nahoře.

ZOO Praha